Po 6. týdnech
Kdybych měl náš současnej australskej lajf popsat jedním slovem, řek bych prostě pohodynda. Počasí je top, ale to se dalo čekat. Zrovna dvakrát se nepředřem, ale to se taky dalo čekat.. minimálně u mě. Ke štěstí nám tu v podstatě chybí jen kámojdi a famílije. A Patino ukradené kolo. A babiččina višňová marmeláda. A Polička 11˚ za 28 kaček. Se systémem jsme se už relativně zžili, ale stejně si furt myslíme, že to je postavený na hlavu. Jinej kraj, jinej mrav.
A co hokna? Oba prodáváme zmrzlinu (teda sory, tradiční italské gellato) v obchoďáku. Já k tomu trénuju malý smrady tenis, Paťa jim maluje ksichtíky a po večerech obsluhuje v italské reštice, kterou vlastní Ind. Občas se namane nějakej one-time casual job, ale přes 20 hodin týdně se dostanem jen výjimečně, ne že bysme nechtěli. Na vyžití je to v cajku, ale na šetřenou se zatím moc nehraje.
V poslední době jsme si velmi oblíbili malebný univerzitní kampus, jenž máme za humny. Tam si chodíme ve volným čase válet šunky k jezírku a parazitovat na studentské wifině. Občas se ukážu i ve škole, ale převážně se moje studium skládá z domácí práce na anglických textech, konzultací s lektory a dobrovolných hodin surfingu (voda je na můj vkus ještě pořád celkem studená).
Zvířat a různých podivných živočichů je tady habaděj. Na dohled od pláže se plácaj velryby, vzduch brázdí oprsklí ptáci s obříma zobákama (když máme otevřeno na balkon, tak se nám občas nějakej zaletí podívat až do kuchyně), jezera v okolí jsou plný skákajících ryb a malých žraloků (bullsharks), mravenci měří 2 cenťáky, ještěrky půl metru a švábi.. to ani nechtějte vědět. No prostě zoologická. Naštěstí jsme ještě neměli tu čest s žádným mega zabijáckým spajdrem, ale myslím, že to je otázka času, jelikož se mi o nich pravidelně zdá. Taky jsme nedávno zjistili, že léto je sezóna čtyřhranek, takové roztomilé medůzky, která je nejjedovatějším živočichem planety (člověk to má při žahnutí za sebou zhruba do minuty).
V Austrálii jsme teď asi 6 týdnů, což je zhruba doba, ze kterou se člověk rozkouká, najde si job, pár kámošů a objeví nejkratší cestu k prodejně chlastu. Co bude dál?
