Z vnitrozemského Valladolidu, kde jsme strávili celkem 3 noci, se přesouváme na severovýchodní výběžek Yukatánu – Isla Holbox. Podlouhlý ostrov je zatím asi nejzajímavějším místem, které jsme potkali. Nekonečná pláž, žádný auta, jen buginy na...
Pouštíme se do vnitrozemí – k jedné z podpovrchových jeskyňek zatopených vodou zvaných Cenote [:senoté]. Ty se vyskytují po celém Yukatánu a mezi návštěvníky jsou populární hlavně proto, že se do nich dá zvrchu...
Přejezd přes Česko-Rakouskou hranici směrem z Brna do Vídně byl bezproblémový. Nečekalo se a když jsme řekli, že máme namířeno na letiště, tak celník jen zběžně hodil očko a mávl rukou ve směru jízdy. V...
[30. 7. – 12.8] Hory, jezera, moderní business centra i tradiční chajdaloupky, efektivní infrastruktura s důrazem na cyklostezky, luxusní lyžařská střediska, našlapaná ekonomika, 4 úřední jazyky, drahý auta, kvalitní čokoláda a předražený hodinky. Švýcarsko je...
[25. – 29. 7. 2020] Po brilantním Nice opouštíme pobřeží a vydáváme se severozápadně k největšímu evropskému kaňonu – du Verdon. To je rokle, pěkně široká a dost hluboká. V ní teče divoká řeka, která...
[14.-19. 7. 2020] Máme to kousek, tak přidáváme spontání zastávku v Benátkách. Ne že by to byl můj nápad, už jsem tu kdysi byl a nejspíš to nebyla žádná hitparáda, neboť nejživější vzpomínka, co mi...
[10 – 13. 7. 2020] Měli jsme jet do Norska, ale to bylo kvůli koroňe zavřený. Tak že pojedem do Slovinska, ale to týden před odjezdem taky zavřelo. Naplánovali jsme tedy cestu přes Rakousko do...
[17. – 25. 3. 2020] Čtyřhodinová cesta vlakem z Ho Chi Minha do MuiNe by byla vcelku pohodová, kdyby však před náma neseděla rodinka rozvalená na sklopených sedačkách, s malým raubířem, tyranizujícím celý vagón pronikavým...
[11. – 16. 3. 2020] Z celoplošně rozkopaného přístavu Sihanukville se přesouváme do kambodžského hlavního města. Cesta stísněným mikrobusem trvá 8 hodin. Pod nohy nám šoupli pytel cementu a o zábavu se stará paní na...
