Pouť do Santiaga de Compostela – Den 16
Cil: Itero de la Vega, 26 km. Ranni rutina probiha jako obvykle, napakovat uz se stiham za polovinu casu nez na zacatku, dokonce par minut preslapuju na zaprazi pri cekani na svy partaky. Venku jsou 2 stupne a fuci krutej severni. Opet si musime snidani zaslouzit petikilomerovou rozehrivackou do nejblizsiho otevrenyho podniku. Bez obvykle ranni davky kofeinu mi sice trva trochu dyl rozlepit oci, ale uz jsem pochopil, ze na tomhle vejletu si clovek moc komfortu neuzije.
Nevim proc, ale celej den si pohravam s myslenkou, ze bych se trhnul a zkusil to zas nakej cas na vlastni pest. Prece jenom i pres vsechny ty lidi je to osobni zalezitost a kazdymu prospeje byt tady chvilu sam se sebou. Navic mam nutkani otestovat svy hranice a dat si trochu do tela. Je mozny dat 50 km za den? .. Kdyz to zmaknul nakej sedlak z Lednice a jeste u toho honil kolo od vozu tak to jit musi. Pokud pujdu prumernym tempem 5 km/h, vyrazim v 7 a budu v prubehu dne pauzirovat celkem 2 hodiny, tak bych mel v 19 byt na miste. Zakladni predpoklady: 1) Rovnej nenarocnej teren. 2) 100% fyzicka pripravenost bez zdravotnich problemu. 3) Prihodny rozlozeni jednotlivych alberge. 4) Ne moc velka vzdalenost od Santiaga, abych to jeste nemusel cely skrecnout v pripade, ze se nebudu moct nekolik dni pote hnout. Nejlip predpoklady splnuje streka z Leonu do Astorgy, coz je cca pade a je to posledni rovina pred Santiagem (pak uz jsou samy kopce). Co se tyce fyzicke pripravenosti, tak paty rozhodne stoprocentni nejsou, spis bych rek tak kolem 63%. Budu je do te doby setrit.
Dneska mame moznost videt naprosto dechberouci scenerie. Vyskrabem se na kopec a pak dlouho mlcky sedime na sutru a kochame se. Je nemozny to zachytit na fotku. Jeslti me tady nektery veci otravujou, tak momenty jako tento lze povazovat za vice nez dostatecnou kompenzaci.
Kousek pred cilem potkavame Davida, staryho camino frenda od Bastiena. Je to lehce obtloustlej kolik z Deutschlandu, kterej tahne 20ti kilovou krosnu (kempuje venku), v ruce kytaru a nonstop se tlemi jak puklej parek. Sedime pred alberge, vychytavame posledni slunecni paprsky, popijime vino tinto a resime smysl zivota. Pro Dejva je to dvoupatrovej autobus predelanej na pojizdnou kavarnu lomeno ilegalni prodejnu lehkych drog, krizem krazem brazdici Evropou. Neuveritelny jak nekdo, jehoz veskerej majetek se vleze do jednoho zavazadla a jehoz plany do budocna nesahaji dal nez do nasledujici dne, muze byt takhle free a hepy.
