Pouť do Santiaga de Compostela – Den 23
Cil: Astorga; 55,83 km. Rano nadzusovane startuju pred 7. Stiham pestrobarevnej rozbresk za mestem. Blby, ze jdu na zapad a musim se furt otacet. Malem kvuli tomu zahucim pod kola nejakyho naspeedovanyho plesouna v bavu, ale kdo to kdy videl, aby v momente kdy cloveku uprostred prechodu blikne cervena, soucasne blikla autum zelena.
Bud je dneska okoli podstatne zajimavejsi nebo se clovek vic rozhlizi kolem kdyz jde sam nebo mozna uz mi tady z toho sibe, ale dneska si tu prochajdu fakt uzivam. Ovsem pocasi je jak z pohlednice, coz je spolu s nabitym ipodem a pravidelnym pitnym rezimem zaklad spokojenyho zivota. Prochazim kolem volne pobihajicich konu, kteri se nechaji pohladit. Popatnacte potkavam letadlovy dedky. Uz sme stari znami, hazem lezerni smalltalk u kafe, na rozlucku hi5 a jdem si zas po svejch. Moje nohy jsou dnes zatim prekvapive v dobre kondici. Predpokladam ze muj supermozek pres noc opet zapracoval a zmobilizoval sily.
V 11 mam za sebou dvacku a jsem porad dobrej. Dneska se mi moc nechce premyslet (mozna je mozek unavanej z te nocni sichty), hledim si akorat pritomnosti, mam uplne vymeteno v hlave (rekl bych mozna dokonce uklizeno) a vykracuju si jak pan… Of course I’m stoned as fuck since morning.
Vesnicky jsou dopoledne jedna za druhou, takze skopalek se tam vejde kazdou chvilu. Z nakupniho seznamu uz jsem musel nadobro vyskrtnout bagety, ale ty zbyvajici dve polozky jsou all I need. V jedom penzionku dostavam kafe, nacez ostatni poutnici jsou vykopnuti. Prej to neni zadna kavarna. Mam pocit, ze po ceste kafe piju az moc casto. Tri pred obedem, hmn… Ale taklenc to tady proste jedou vsichni.
Odpo je trosku narocnejsi. Zas prozmenu rovne rovne rovne bez niceho, zaby v prikope podel cesty kvakaji jak na lesy a mne opet dochazi voda, coz neni nikdy moc prijemny. Po pate jsem na ctyricitce a na sutru uprostred pola davam s konzervou kukurice v ruce pauzu pred velkym finisem.
Asi 7 kilaku pred cilem potkavam skvely misto. Par ze zeme trcicich zdi z dutych cihel vycpanych novinama, mezi nema udrzovany mininamesticko s kytkama a ornamenty z kamenu, par drevenych pristresku s dekama pro kolemjdouci a dredatej domaci s kockou v ruce. Pohosti me ovocem a cerstvym dzusem, vse samozrejme donativo. Zije tady takhle punkove bez vodovodu a elektriny uz 7 let a jeste k tomu je to abstinent. Tak to uz je docela hardcore poutnickej lajf i na me. Mam to za par takze vubec nespecham a bezostysne chilluju na tech zasmradlejch dekach.
Do Astorgy dorazim za tmy a deste. Z jednicky sedam do restiky na prvni normalni zvanec za celej den. Moje nohy me nenavidi a ja nenavidim je. Nicmene moje neopodstatnene prerostly ego zaznamenalo prijemne pohlazeni. No, byl to teda proklate dlouhej cundr. Ale ted se budu 3 dny flakat a cekat na tu mou slimejsi partu.
