Rakousko hory: Maria Alm
Tak.. po 2 letech vyrážíme zase na hory, jupí! Aspoň k něčemu je ta zima dobrá. Cesta utíká svižně, za 7 hodin jsme na místě. Sněhu je dost, ale nic moc čerstvýho, lehce nad nulou a polozataženo. Počasí zústává celej tejden bez valných změn, mlha se naštěstí drží v údolí, nicméně sluneční brejle se na scénu nedostaly. Lidí je poskrovnu, lyžovačka fajnová, překvapivě náročná na moje ochablý čtyřhlavice stehenní – skandální zjištění! Bujáá stejně jsem pořád rychlej jako blesk. Tempo Hluštíků (časté pauzy s vysokým příjmem kofeinu a hruškovice s huškou) mi vyhovuje. Germknödel nezklamal, to se však nedá říct o rakušáckým automatovým kafi.
Jedno teplý odpoledne, když změkla ledová krusta, se tam vešel dokonce i kvalitní freeride s ještě kvalitnějším držkopádem. Aneb kdo nepadá, jezdí pod své možnosti. Hotel je pěknej, s bazénem a saunou, slovenskou obsluhou, 3 min autem od svahu. Nikdo se mnou nechce hrát šachy (kromě malýho Kuby), zato nervydrásající postřehovka “Cink” se těší velké popularitě, stejně jako Šlapanická slivovica. Celkově příjemně poklidný hory.
