První dojmy

Už tomu bude skoro tejden, co jsme na Gold Coastu. Takže, co tady sakra vlastně děláme? Kde bych začal… Bylo nebylo, po neplánované, ale nakonec fajnové zastávce na Taiwanu jsme se konečně dostali do Austrálie, země jedovatých hadů, zákeřných klokanů, lidožravých žraloků, ale i dobrého vína, neuvěřitelné přírody, příjemného podnebí a hlavně, země surfařů. Po cestě z letiště (Brisbane) si musíme držet brady, aby nám nespadly. Do jednotlivých rezidenčních čtvrtí se vjíždí přes bránu, luxusní vily jsou nasázený kolem mořských kanálů, ve vjezdu stojí typicky naleštěný SUV a za barákem jachta. Všechno je nový, čistý a barevný. Na první dojem mi to přijde jako kulisa nějakýho bigbudgetovýho bijáku. Love sem prostě očividně tečou. No… tak to by šlo.

V hostelu nás ležérně vítá opálenej dude slovy: „Sup bro“. Pokoje po 6ti lidech jsou docela punk, přes hordy hader poházených po podlaze se člověk musí proklestit k posteli, ale je tu bazén, vyklidněná atmoška a ostatní baťůžkáři v hostelu jsou cool, takže pohoda. Prvních pár dní máme dost napilno. Na přivítanou dostávám 50ti stránkovej DÚ ve škole, pak vyřizujem nový simky, sháníme kola a hlavně hledáme ňejakej rozumnej kvartýr. Ze začátku to s bydlením nevypadá zrovna růžově. Nabídek je poskrovnu, ceny šílený a konkurence vysoká (zdá se, že podobnej supr nápad jak my mělo spousta dalších vandráků ze všech koutů světa). Naštěstí se poštěstí a za nedlouho vychytáváme čersvě uvolněnou studenskou garsonku kousek od školy a s výhledem na jezero. Dalšího zájemce předbíháme o 2 minuty. (Studio room, www.varsitytowers.com.au). Tak, to bysme měli. Za odměnu si jdem koupit pivo a lehnout na pláž.

Co se dopravy týče, zjišťuju, že z Brníčka jsem
se svým (dobře Pájovým) jednorychlostním kolem a vším potřebným v dojezdové vzdálenosti 1 km, asi trochu rozmlsanej. Vzálenosti mezi důležitýma místama (např. supermarkety) jsou tady větší, MHD dražší a celkově se někam dostat a něco tam vyřídit je skoro na celej den. Prozatím jsme dopravu vyřešili nákupem kol (který jsme mimochodem taky kupovali celej den od hoodně pofiderního týpka, ale to je storka na příště). Bude potřeba co nejdřív zarobit a pořídit káru nebo skůtr.

Teď sedíme na balkoně, pijem kafčo, koukáme na západ slunce a spřádáme plány co dál. Velkej dík patří Jackovi, kterej nám helpnul s kuframa a dal pár dobrejch rad!

Na závěr několik ekonomických infošek (vše v Kč):
———————————————-
Za ubytko (vybavená garsonka, 33m2) lepíme dohro: 20.000,-/měs. bez netu.
Levný pivo v supráči (třetinka): 57,-; pivo v baru: 150,-
Banány 1kg: 38,-
Pizza venku: 285,-
Bageta ze stánku: 180,-
Tarif, neomezený volaní i sms, 50min do ČR a 3Gb dat: 570,-/měs.
Jedna cesta MHD (např. do obchodu): 70,-
Benzín 1l: 24,- (wtf ?!!)
Platy za klasický joby (servírka, rozvoz, call centrum..) od 380,-/hod.
Daně: 30% (ale, lze prej zažádat o navrácení)

PS: Australani jsou protinožci se vším všudy – bankovky jsou plastový s průhledným okýnkem a mince čím menší, tím větší hodnota. Jezdí se tu vlevo, na kruháči se bliká doprava (po směru objíždění), odemyká se doleva (k futrům), brzdy na kole jsou naopak a vůbec.. všecho je tady vobráceně!

• 
•