Den 33.
[rano]
Akualne se nachazim 40 kej pred Santiagem. Potrebuju se tam dostat zitra pred polednem, abych stihl velkou privitaci msi pro poutniky (udajne se tam rozhoupava obri kadidlo, tudiz zazitek, plus nasi by meli radost, jinak je mne nejaka mse u sedaci casti tela). Posledni alberge na caminu je 4 km pred Santiagem, coz je idealni vzdalenost, ale dneska se mi teda 36 hrotit nechce. Predposledni je 20 km pred, tam dojdu v klidecku, ale zejtra budumit perny dopolco. Kdyz nezaspim, tak se to zvladnout da. A kdyz jo… Ňeeh, svet se nezbori.
Dneska si vykracuju pomalu a kocham se. Streka je pohodova a pocasi se zas na chvilu umoudrilo. Jak pozoruju, tak ani ostatni vubec nespechaj a lezerne posedavaji u kafe pri kazde prilezitosti. Kam bysme se taky hnali zejo. Prijde mi celkem interesantni, ze tady uz skoro vubec nesleduju hodiny. Maximalne, kdyz pisu neco na blog. Vstavam, kdyz se vzbudim (spis kdyz jsem vzbuzen), jim kdyz mam hlad (spis kdyz narazim na neco k snedku) a jdu spat kdyz jsem unavenej.
[odpoledne]
Mam dojem, ze jsem vkrocil do novyho ponebnyho pasma. V okoli se zacinaji objevovat eukalipty, palmy a kaktusy. Mozna moc cumim po kytkach, misto abych hlidal zluty sipky, ale nejakym zahadnym zpusobem jsem uplne minul moje vytipovany ubytko. No nic, vracecky sou pro sraby.
10 kej pred Sntg vesnica. Vsechny 3 penziony plny. No nic, tak to vypada na dalsi hodku cesty. Tohle nesnasim, kdyz jsem psychicky pripravenej na dvacet a nakonec to ma bejt 36.
4 kej pred Sntg ejhle, albere zavreny kvuli rekonstrukci. No to si ze me delate soufky?! .. No nic, takze mensi zmena planu?
Uuu, najednou se mi zacinaji vracet sily. Nedockavost, nazhavenost, zrychleni tepu.
Takze mili zlati, sice skoro za tmy a neplanovana ctyricitka na krku, ale jsem v tom prasivym Santiagu de Compostela! Pocity? … Mañana. Dneska?
PAAARTEEEEY !!!
