Pouť do Santiaga de Compostela – Den 18
Cil: Calzadilla, 23km. Spanek bida, jeden mysli, ze uz ho nic nemuze prekvapit, nacez typek pred spanim vytahne kyslikovou masku a celou noc dejcha jak Darth Vader. Ac se znacne vzpiram, objimacce s Rafou se rano pri louceni nemam sanci vyhnout. Po jedne sklenici sojovyho mlika vyrazime do 5 km vzdalene vesnice, kde musime sehnat zasoby na zbytek dne. Ceka nas 18 km bez jedinyho zachytnyho bodu. Muj standardni poutnickej nakupni seznam obsahuje dve piva (vetsinou padnou za vlast jeste nez odbije poledne), bagetu a detskou presnidavku v cucacim pytliku. Plan je vsechno spotrebovat co nejdriv, abych se s tim nemusel moc dlouho vlacet. Ze by bylo dneska energie na rozdavani se zrovna rict neda.
Cesta je ceeelej den fuuurt jenom rovne, okoli nemenny, 8 hodin jak pres kopirak. Zachranuje to Cornelie kdyz presne v tu spravnou chvili vytasi litrak krabicaku. Alko partaka nachazi prekvapive pouze ve mne. Ze chlastat pres den neni moc dobrej napad jsem pochopil uz tehdy u vinne fontany. Nicmene jsem dobre vychovanej a vim, ze odmitnout se neslusi. Lehke celodenni opojeni, Conreliin nezastavitelny monolog a nekompromisne stereotypni cesta hali muj den do podivne nedefinovatelne mlhy. Chvili se cas vlece jak noc pred vejplatou, pak zas hodina utece nez bys rekl svec. Prvni rozpoznani vzdalene spicky kostelni veze v Calzadille bych prirovnal k pocitu trosecnika pri spatreni zachranne lode.
