TRIGLAV, SLOVINSKO
[10 – 13. 7. 2020]
Měli jsme jet do Norska, ale to bylo kvůli koroňe zavřený. Tak že pojedem do Slovinska, ale to týden před odjezdem taky zavřelo. Naplánovali jsme tedy cestu přes Rakousko do Itálie, ale než jsme vyjeli, Slovinci zas otevřeli. Tak budiž. Cesta pohodová, jen Vídeň byla hrozná, dodyna si pěkně jede a dělá nám radost. Koupili jsme Slovinskou dálniční známku a vzápětí zjistili, že po dálnici vlastně vůbec nepojedem, tak máme pod zpětným zrcátkem nalepenou ozdobu za 30€. K večeru přijíždíme k překrásnému jezeru Bled, kde schledáváme naše parťáky Lucku a Richarda. Eurotrípek 2020 může začít!
Vyrážíme na výlet k Bohinjskému jezeru, pompézně zasazenému do hornaté krajiny Triglavského národního parku. V klidné hladině se zrcadlí okolní lesy, které pokrývají polovinu celého území Slovinska. Ze stromů čiší zelená svěžest, jenž místu dodává zdravou atmosféru. Naše nenáročná vycházka začíná u vodopádu Savica a podél odlehlého břehu jezera vede zpět na parkoviště. V co jsme nedoufali, ale s čím jsme počítali, byl déšť. S čím jsme nepočítali bylo, že nás půl hodiny od auta zastihne nemilosrdná průtrž mračen, jenž nezanechá suchého místečka na našich tělech. Jsme durch a je nám to jedno, tak skáčeme do kaluží ať z toho máme aspoň něco.
Už druhou noc kempíme na divoko, takže neplatíme nic za ubytko a zbyde víc na dobrůtky typu pudinková krychle o straně 15cm posypná tlustou vrstvou cukru. Tato místní specialita vydá na celodenní energii, proto s ní zahajujeme den. Síla navíc se hodí zejména při pokusu o přepádlování k ostrůvku uprostřed Jezera Bled. Zapůjčená pramice za 20€/hod. musí být pravděpodobně dělaná schválně postaru, neboť odvážně zakoupená jedna hodina je žalostně nedostačující, a to zejména v momentě, kdy se pádel ujímá Richard. Malebná kavárnička u kostelíku s výhledem na blankytně modré, ledovcové jezero nám za tu námahu stojí.
Následující den popojíždíme dál na západ, podél Rakouské hranice až k Itálii. Další ledovcová jezera Jasna a Lagi di Fusine, obrostlá lesy a skálami, na pastvinách se pasou koně a krávy, jedna má na zádech nápis Milka. Jsem vskutku nadmíru pozitivně překvapen, jakou přírodu máme za humny. Voda je poněkud studenější, podle doby potřebné k zotavení po briskním koupání odhaduji kolem 15 stupňů.
Není vedro, ani zima. Neplatíme za ubytování, protože spíme v dodyně a nikomu to zatím nevadí. Ještě jsme v podniku neměli špatné jídlo, hádáme se jen občas a v lednici je hodně piv. Zdá se, že laťka je nasazená poměrně vysoko. 3 dny za náma, 3 týdny před náma.
