Koh Phangan
[9.-15.2.2020]
Koh Phangan o rozloze 125km2 je jedním ze tří nejvýznamějších ostrovů na východním pobřeží Thajska. Obklopen Thajským zálivem, spolu s větším Koh Samui a menším Koh Tao je mekkou backpackerů a hipíků všech barev. Uvolněná atmosféra, písečné pláže, palmy a padthai. Snad jen ta voda je nečekaně kalná.
Z Bangkoku nám přesun na ostrov Ko Phangan zabral asi 9 hodin. I když hromadná doprava funguje vcelku dobře, je to dlouhá a únavná cesta: Taxi + čekačka na letišti, let do Surat Thani, shuttle z letiště do centra a z centra do přístavu Donsak, přibližovací mini vláček a nakonec trajekt. Celková cena i s letenkou cca 2.000 Kč / os.
Ještě si musíme počkat na odvoz do CocoHut Village na jižním cípu ostrova. Zde se náchází populární pláž Haad Rin, kam se jednou měsíčně (na úplněk) sjíždí baťůžkáři z celého světa s jediným cílem – pořádně zapařit! A co by jeden neřek, zrovna v den našeho příjezdu je úplněk. To je náhoda.
Uličky praskají ve švech, lidi jsou veselí, pomalovaní fosforovými barvami a na sobě pestrá batikovaná trička. Standardním drinkem (k zakoupení co 20 metrů) je kyblík naplněný thajským destilátem pochybné kvality, energy drinkem značky White Shark a soft drinkem vlastního výběru. Je to celkem síla, objem odhaduji kolem 600ml. Z pláže duní basy tak vydatně, že vibruje zem. Počmáraní a vyzbrojení kyblíky vyrážíme na Full Moon Party! Předimenzované reprosoustavy diskobarů podél pláže tepou na plný výkon a vytváří neidentifikovatelnou hudební vřavu. Lidi tančí v písku, mrštní thajci předvádí ne zrovna bezpečnou (pro diváky) ohnivou show, v dálce hoří obrovský nápis WELCOME TO THAILAND a na nebi září kulatý měsíc.
Na jihu jsme strávili 5 dní, což je možná zbytečně moc. Vesničku jsme prochodili křížem krážem za dva večery. Kromě plážového povalečství tu není moc co dělat a tak se převážně povalujeme na pláži. První den zkušeně přes poledne bez opalováku a nálsedující dny v triku, šátku, čepici, rudé končetiny pomazané silnou vrstvou padesátky.
Čtvrtý den si za 250 bhátů (=180 Kč) půjčujeme moped a jedem na výlet. Krásně fouká a podél západního pobřeží je hned několik kiteboardingových center, to by byla věčná škoda, kdybych se nesvezl. Paťa na mě ochotě čeká v kavárně na pláži. Po hodině se vracím se zcela novými odstíny rudé po těle a pokračujeme dál. Zaplatili jsme za vstup k vodopádu bez vody, ale malebná silnička osázená palmami nám v sedle mopedu spravila dojem. Na severo-západě ostrova v okolí vesničky Srithanu se potkáváme s Domčou, kamarádkou z Česka, která si k životu vybrala právě tohle místo. Hippie komunita na Koh Phaganu prožívá druhý zlatý věk. Koncentrace joga center, duchovních workshopů, psychotropních látek a skvělých veganských restaurací je více než nadprůměrná. Lidi se při západu slunce schází na pláži, buší do bubnů, tančí a jsou free. Úžasný místo.
