Pouť do Santiaga de Compostela – Den 10
Cil: Santo Domingo, 21 km. Po dlouhe dobe konecne kvalitni spanek. Pokoj byl mensi, cca 10 mist a nikoho dalsiho k nam trem uz neprifarili, takze otravnych zvuku bylo v noci minimum. Susiscka nefungovala, tudiz rano mam zas vlhky pradlo. Clovek si zvykne. Jeste nez se vydame na cestu do dalsi mezistanice, letim pres cely mesto do trafiky, kde mne vcera prodali nefungujici simku. Samozrejme zavreno, takze z Najary vyrazim vytocenej a pekne zahratej. Prvni hodka je dobra, jdeme skalnatym udolim a zapalene diskutujem o vztazich, vesmiru a prezidentskych volbach v USA. Jestli chcete v jedne vterine fakt napruzit liberalniho Americana, reknete pred nim, ze vyhrat by mel Trump.
Co kilak protahuju achilovky, myslim ze v kombinaci s hrsti ibalginu denne to celkem funguje. Je to tady jak ve spitale, Saru boli kycle, Sebastiana kolena, Valentyna nekde v Logronu ceka az ji splasknou puchyre a co jsem mel moznost videt, tak ostatni maji taky svy trable. Tohle k tomu proste asi patri, cim vetsi utrpeni, tim vetsi zadostiucineni v cili. Mozna bych se mel jeste porezat nebo neco, at to stoji zato.
Zacina poprchavat, Sebastian jde od zacatku v igelitkach (boty mu do rana neuschly, takze nemel moc na vyber) a ja jsem uz stejne mokrej, takze je mi to dneska burt. Za chvilu uz leje jak z konve a ukryt nachazime az po proklate dlouhejch sestnacti kilometrech v luxusnim golfovym klubu. Poslem tri maly pivka za 12€ a na burany zbufetime bagety nachystany z rana. Jojo, bagety.. Barman na nas cumi jak pero z divanu, ale sme tak suvereni, ze se neodvazuje nas vyrazit. Dokud neprestane prset, tak se vocad odmitam hnout. Netrva moc dlouho a prestava. Nechavame za sebou malej rybnik a raci padame, nez na nas nekoho zavolaj.
Do cile uz je to jenom sestecka. Na to ze jsem za celej den videl jenom tak 2 dalsi poutniky, prichazime do celkem preplnenyho alberge. Na pokoji jsem s dalsima 15ti zaparenejma zadkama a ano, vidite spravne, tamhle vpravo na palande je usadlenej ten malej nevybourenej pimpondik. Blby je, ze uz jsem nekde stihl zasantrocit spunty do usi.
Na chvilu natahnem nohy a vyrazime schrastit nejaky jidlo do totalne vybrakovanyho suprace, kde dostavam za ukol vajicka a syr. Za 20 min nejsem schopnej sehnat ani jedno, ale zato mam flasku cervenyho. S vajcama to zachranuje Sara a syr nakonec nemaj, takze zas tak blbe se cejtit nemusim. Dneska tady jeden plesoun slavi 69. narozky a v alberge to zije. Vsichni jsou zvani k zabave a dokonce tady nejakej aktivista vyvesil balonky.
