Neplánovaná zastávka na Taiwanu
Takze zaciname celkem zvostra neplanovanym dobrodruzem, ve kterym slo Pati skoro vo kejhak. Let do Taipeje nam znacne zneprijemnuje Patina otrava jidlem (asi), protoze ji celou dobu nesnesitelne boli bricho a blije na vsechny strany v radiusu 2 metru. Jako kdyby nestacil nervydrasajici casovy posun a 17ti hodinovy pobyt na palube klaustrofobniho letadla, precpanyho rouskama zahalenyma zlutyma ufonama. Cinska posadka se nastesti zachovala predpisove – v kreci schoulenou Patu ulozila do byznys tridy a na prestupu v Bangkoku sehnali doktora. Ten vyhodnoti otravu jidlem jako dostatecny vysvetleni, pichne Pati injekci, zkasiruje 1500 a hybaj zas do vzduchu. Jenze injekce nezabira. Bolest je cim dal horsi a rozsiruje se do podbrisku. Slzicky tecou a v Taipeji nezbyva nez zase volat o pomoc.
Tentokrat uz se o poznani lepe informovani z googlu nedame tak snadno a nakonec z toho vyleze podezreni na zanet slepeho streva a okamzita transportace do nejblizsiho spitalu. Divoka jizda rozhrkanou sanitkou po ulickach Tajpeje, s nejmilejsim clovekem v utrpeni a nejistote pod rukama, je sama o sobe celkem nezavidenihodny zazitek, to Vam povim. V nemocnici se diagnoza potvrzuje a Patulka jde pod kudlu.
Let do Brisbane je samozrejme ten tam, ale to je prave ted moje posledni starost. Co se cistoty a modernosti nemocnice tyce… neni to dobry. Ale nemame na vyber. Relativne me „uklidnuje“ jenom pochvalyhodna ochota a starostlivost personalu. Kdyz byla Pata na sale, tak me malem trefil slak, nastesti vse probehlo hladce a ted uz se oba zotavujeme na pokoji. Uf. Snad nenastanou zadny dalsi komplikace a za par dni jsme zas na koni.